Vojáci Severoatlantické aliance nebudou válčit na straně Ukrajiny proti Rusko. Takovou variantu dementoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při své návštěvě Finska. Možnost vyslání aliančních armád na ukrajinská bojiště je věci diskutovaná už více než dva měsíce, když ji na konci března navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. Tehdy se jeho slova setkala s ostrým odsudkem Moskvy, kdy vysocí představitelé Ruské federace sdělili, že takový krok by považovali za začátek třetí světové války. Pro zapojení aliančních armád do konfliktu se vyjádřilo i Polsko a pobaltské země. Naopak Německo, Velká Británie nebo Spojené státy byli proti.
Great to be in Helsinki for the 1st time since #Finland joined #NATO. President @alexstubb and I continued preparing the #NATOSummit, and I thanked him for 🇫🇮’s many contributions to the Alliance – including 2% defence spending, strong support to #Ukraine, and now, air policing. pic.twitter.com/qnx6PvA7g3
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) June 6, 2024
Stoltenberg však nyní do Kyjeva vzkázal, že Ukrajina může počítat s dodávkami finanční i vojenské pomoci jak bude dlouho třeba. Rovněž se zavázal, že termíny dodávek by se měli zlepšit, aby nedocházelo k situacím jako letos na jaře, kdy ukrajinské armádě došla munice a musela vojákům dávat patrony na příděl.
Příští víkend se o válce na Ukrajině bude konat summit ve Švýcarsku, který přestože je prezentován jako mírový, podle pozorovatelů příměří nepřinese. Už jen proto, že stovka států, která je na akci přizvána, si pouze vyslechne ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ruská strana nebyla přizvána, kvůli čemuž zrušila účast i Čína a Saúdská Arábie, tedy dva důležité státy mezinárodního společenství.
