Útočníci si dobře uvědomují, že přítomnost okolí hraje v jejich prospěch. Oběť se cítí trapně, zdráhá se bránit a svědci vyčkávají. Podle výzkumů nejsou lhostejní, ale pokud je situace nejasná, podvědomě čekají, že zasáhne někdo jiný. Největší roli proto hraje jednoznačnost nouze a jasný signál, že člověk opravdu potřebuje pomoc. Podle odborníků na sebeobranu se lidé často přidají hned poté, co se odhodlá první svědek.
Když se člověk ocitne v roli svědka, měl by rychle zhodnotit, zda může zasáhnout bezpečně. Pomáhá s obětí navázat oční kontakt, přiblížit se a klidně se zeptat, zda je v pořádku. Pokud potřebuje pomoc, je vhodné jasně přivolat pozornost ostatních, zapojit další lidi. Když situace působí nebezpečně, je lepší zavolat tísňovou linku než zasahovat fyzicky.
