NASA opět odkládá lety na Měsíc

Plánované mise na Měsíc v rámci programu Artemis se znovu odkládají. První pilotovaný let kolem Měsíce má proběhnout nejdříve v dubnu 2026 a první přistání astronautů až v polovině roku 2027.

Vizualizace přistání na Měsíci v rámci mise Artemis 3.

Vizualizace přistání na Měsíci v rámci mise Artemis 3.
Zdroj: NASA

  • Vizualizace přistání na Měsíci v rámci mise Artemis 3.
  • Zdroj: NASA

NASA oznámila další zpoždění misí Artemis, které mají po více než půl století vrátit člověka na povrch Měsíce. První pilotovaný let Artemis 2, jenž bude obíhat Měsíc, se posouvá na duben 2026. Přistání na Měsíci v rámci mise Artemis 3 se očekává až v polovině roku 2027. Posun je způsoben nutností upravit trajektorii návratu kapsle Orion do atmosféry a vyřešit problémy s tepelným štítem, které se objevily při testovací misi v roce 2022.

Během letu Artemis 1, který proběhl bez posádky, došlo k neočekávanému poškození tepelného štítu při návratu do atmosféry technikou zvanou „skip entry“. Tato metoda, podobná odskoku plochého kamene po vodní hladině, umožňuje širší škálu přistávacích míst. Problém spočíval v tom, že se v tepelném štítu hromadilo teplo a plyn, což vedlo k prasklinám a oddělování svrchní vrstvy. Astronauty by to podle NASA přímo neohrozilo, ale inženýři chtějí zcela pochopit příčinu, aby mohli upravit modely a minimalizovat riziko.

Artemis 3, která přistane na jižním pólu Měsíce, bude záviset také na připravenosti lunárního modulu SpaceX. Ten musí projít několika testovacími lety na oběžné dráze Země a minimálně jedním nepilotovaným přistáním na Měsíci. Cílem programu je mimo jiné využít led na Měsíci k výrobě kyslíku, vody a raketového paliva, což by usnadnilo budoucí mise.

Autor: Šimon Mitro

Související

Snímek VLT mrtvé hvězdy vytvářející rázovou vlnu při svém pohybu vesmírem
Ostatní Vesmír

Záhadná vlna kolem mrtvé hvězdy mění pohled na vesmír

ISS
Zahraniční

Nová éra ve vesmíru začíná. Soukromé firmy mění pravidla hry na oběžné dráze

astronaut
Zahraniční

NASA stahuje ze zdravotních důvodů posádku z Mezinárodní vesmírné stanice

Franklin Chang-Diaz
Zahraniční Výročí

První Hispánec ve vesmíru změnil před 40 lety dějiny NASA