Den nezávislosti neboli Den deklarace nezávislosti Spojených států amerických je svátek, který je pro obyvatele USA tou největší událostí v dějinách. Proto se také dodnes pořádají oslavy, které sice s původními událostmi nemají vůbec nic společného, ale i tak patří k tradicím moderních dějin Ameriky. Na mnoha místech Spojených států dnes vybuchují ohňostroje, hrají se nejrůznější koncerty či basseballová utkání a rodiny pořádají pikniky či mávají vlajkami s trikolorou. Před 247 lety, tedy 4. července 1776, kdy byla přijatá deklarace nezávislosti, to až taková selanka nebyla.
Ten den skončily boje mezi třinácti severoamerickými koloniemi a Velkou Británií, která musela přiznat obyvatelům kolonií nezávislost na královském dvořr. Boje začaly o rok dříve v Lexingtonu a Concordu a zprvu měly za cíl dosáhnout větších práv pro kolonie, o celkové nezávislosti se vůbec nemluvilo. Jenže brzy vyšla brožurka Thomase Paina nazvaná Common Sense, v překladu Selský rozum, tvrdící, že úplná nezávislost je jedinou cestou, jakou se kolonie mohou ubírat. A bylo rozhodnuto. Kolonisté už měli za co bojovat. Úplná deklarace získala podpisy na generálním zasedání Kontinentálního kongresu 4. července 1776 ve vládním domě v Pensylvánii.
O dva dny později text deklarace nezávislosti přečet velitel vojsk třinácti kolonií George Washington. Ten o dva roky později usedl do křesla hlavy nově vzniklých Spojených států amerických a dal svým příjmením i název novému hlavnímu městu.
