"Spadlo o 142 milimetrů míň srážek oproti dlouhodobému průměru, který má pro náš kraj hodnotu 675 milimetrů. V praxi to znamená, že na každém metru čtverečním chybí 142 litrů vody,“ informovala radní Kraje Vysočina pro oblast vodního hospodářství Andrea Peňáz.
Při rozloze Vysočiny, která má 6 796 kilometrů čtverečních, tak v kraji loni chyběla téměř miliarda metrů krychlových vody. To je třikrát víc, než je objem vody v nádrži Švihov, největší vodárenské nádrži ve střední Evropě, nebo třistakrát víc než je vody v největším rybníku Vysočiny, ve Velkém Dářku.
Loňský rok byl po roce 2018, kdy byl srážkový deficit ještě téměř o 20 milimetrů vyšší, druhým nejsušším rokem za posledních dvacet let. Jeho devět měsíců bylo srážkově podnormálních, pouze v září výrazněji zapršelo, nepříznivou srážkovou bilanci to ale nijak zvlášť nezlepšilo. Průměrná loňská teplota byla na Vysočině 8,4 stupně, dlouhodobý normál je o půl stupně nižší. Pokračoval tak trend vyšších teplot, a to v důsledku znamená vyšší výpar vody z půdy, vegetace i vodní hladiny a zhoršení vodní bilance v území.
Průtoky ve vodních tocích na Vysočině byly loni pod normálem. Nejnižších hodnot dosáhly jako obvykle v letních měsících. Na mnoha profilech byl ukazatel sucha. Na tocích, kde lze průtok zvyšovat vypouštěním vody z velkých přehrad, byla situace příznivější. Drobné vodní toky místy vysychaly nebo se voda vyskytovala pouze v prohlubních nebo tůních. Nízký stav vody v kombinaci se znečištěním z kanalizací, čistíren odpadních vod a splachováním živin z polí často vedl ke zhoršení kvality vody.
