Zvyšování teplot vytváří skvělé podmínky pro růst řas. Koberce toxických řas dokážou hladinu jezera i řeky proměnit na několik týdnů v zelenou, hnědou, žlutou, někdy i červenou plochu. Za posledních 40 let svou barvu prý změnily téměř dvě třetiny jezer po celém světě, a to i v polárních oblastech.
Jedovatá řasa ryby a sladkovodní živočichy, jako jsou raci nebo šneci, udusí, protože je nepustí na hladinu. Část z nich pak svými toxiny otráví. Její růst však nemůžeme házet jen na globální oteplování. Lidé řasám pomáhají využíváním jedovatých látek v zemědělství, průmyslu, ale také vypuštěním odpadních vod plných chemikálií.
Otrava řasou se netýká jen rybí populace. Existují důkazy, že její pozření mění například chování lachtanů, kteří se kvůli ní stávají agresivní a napadají bez důvodu plavce. Toxické řasy dokonce stojí za gigantickou ztrátou sloní populace. V roce 2020 zaznamenali ochránci přírody podél řeky Okavango nevysvětlitelný úhyn nejméně 350 slonů. Až téměř o pět let později biologové přišli s vysvětlením. Slony, které prokazatelně nezabil žádný pytlák, otrávila toxická kvetoucí řasa.
