Srnská smečka pomalu stárne a už nějakou dobu nevyvedla mláďata. „Je dost dobře možné, že se tato původně první smečka na Šumavě úplně rozpadne a její teritorium obsadí vlci ze sousedních teritorií, ale může se znovu nastartovat. Vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože vždy je početnost jedinců a schopnost přežití závislá na dostatku potravy,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Na Šumavě je aktuálně šest vlčích teritorií. V pěti z nich došlo k reprodukcím.
„Počet známých teritorií je stejný jako před rokem, kdy se vlci rozmnožili ve čtyřech z nich: v Železnorudské smečce, Srnské, Borovoladské a v Zadní Zvonkové. Dvě teritoria nově obsadily vlčí páry v okolí Pancíře a v Jihočeském kraji na Boubíně,“ upřesňuje zoolog parku Jan Mokrý.
Zoologové odhadují, že vlčí populace má na Šumavě 36 jedinců, to je o čtvrtinu víc než v roce 2021.
Cílený monitoring vlčí populace přináší stále nové poznatky. Například vlčí smečka na Zadní Zvonkové není utvořená vlky, kteří se narodili na Šumavě. Podle analýzy vzorku DNA pochází zakládající pár pravděpodobně z Rakouska a Novohradských Hor.
Odborníci také díky rozboru vzorků trusu vědí, jak vypadá jídelníček šumavských vlků. „Ukazuje se, že spárkatá zvěř – jelení, srnčí a divoká prasata – tvoří 96 procent potravy vlků. 2,5 procenta připadnou na hospodářská zvířata a zbytek pak na jinou drobnou potravu, například zajíce či drobné savci. Vlci na Šumavě se tak významnou měrou podílejí na odlovu jelení zvěře, jak to doposud dělal pouze člověk. V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost,“ hodnotí výsledky části analýz zoolog Správy NP Šumava Oldřich Vojtěch.
