Pokud se nepodaří vytvořit lepší zásobování severní části Pásma Gazy hrozí, že v oblasti vypukne do dvou měsíců hladomor. Alespoň v tomto duchu hovoří zpráva, kterou předložila Organizace OSN pro výživu a zemědělství, která zmiňuje, že fatálním nedostatkem potravin je ohroženo zhruba 300 tisíc obyvatel, kteří ještě na severu setrvali. Většina civilistů se přesunula na jih Gazy, k hranicím s Egyptem, kde však zásobování rovněž vázne a celou situaci může ještě zhoršit plánovaný útok izraelských sil na město Rafáh, jehož počet obyvatel se po příchodu uprchlíků ze severu zdesetinásobil.
An old woman from #Gaza cooks grass for her family to break their fast with 💔
— Rahma Elfeky (@elfeky1711) March 16, 2024
Imagine that your first meal after 15-16 hours of fasting is a bunch of grass ‼️
People are forcibly starved to the max🩸#GazaGenocide #GazaFamine pic.twitter.com/Z1CLzFc2ft
Zpráva zdůrazňuje, že před útokem palestinského hnutí Hamás, které Pásmo Gazy ovládalo, na Izrael, jezdilo do oblasti zhruba 150 kamionů humanitární pomoci denně. V říjnu, kdy krvavý spor mezi Hamásem a Izraelem začal, to bylo zhruba 65 vozidel a dnes se daří k lidem dostat pouhých pět procent dodávek.
Kvůli neutěšené situaci v Pásmu Gazy se proti Izraeli obracejí i jeho někdejší spojenci. Nebývale ostrý tón zvolil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který v souvislosti se zprávou organizace OSN uvedl, že izraelská armáda využívá hlad jako zbraň proti palestinským civilistům. Jeruzalém se však ohradil tvrzením, že dodávky váznou zejména kvůli špatné distribuci mezi samotnými Palestinci.
"In Gaza, we are no longer on the brink of famine. We are in a state of famine. It is not a flood. It is not an earthquake. It is entirely man made. By whom? Let's dare to say it, by whom? Israel is provoking famine."
— Khalissee (@Kahlissee) March 18, 2024
~EU foreign Policy Chief Josep Borrell pic.twitter.com/VBtPeBxv5K
