V Česku existuje pět celoplošných screeningových programů, zájem o ně v posledních letech roste. Jen na mamografii zaměřené na rakovinu prsu přišlo loni přes 428 tisíc žen, což je nárůst o devět procent za posledních pět let. Preventivní programy odhalí každoročně přibližně pět tisíc nových karcinomů, většinu z nich v časných stadiích. Problémem ale zůstává dostupnost vyšetření.
Národní screeningové centrum přiznává, že čekací doby se výrazně liší podle regionu. Hustota odborných pracovišť není v celé republice rovnoměrná, v některých okresech je kapacita výrazně nižší. Průměrná objednací doba na mamografické vyšetření letos v létě byla 21 dní, v praxi ale řada pacientů čeká i déle než dva měsíce. U jiných onkologických vyšetření jsou to měsíce téměř vždy.
Lékaři zdůrazňují, že pokud má pacient výrazné příznaky nebo silné podezření na nádor, nemá jít o prevenci, ale o akutní diagnostiku, a tu by měli odborníci udělat do několika dnů. V praxi však často rozhoduje neprůkazný nález či kapacitní omezení, takže pacienti zůstávají v režimu prevence a na vyšetření čekají.
Čas přitom u onkologických nemocí hraje klíčovou roli. Včasné odhalení nádoru znamená podstatně vyšší šanci na úplné vyléčení. Pokud diagnóza přichází až ve třetím či čtvrtém stadiu, pacienti často nastupují přímo paliativní péči.
Snižování čekacích dob je složitý proces, který vyžaduje posílení kapacit, rovnoměrnější rozmístění pracovišť i lepší koordinaci. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje centrální elektronický rezervační systém. Ten má zjednodušit objednávání, zkrátit lhůty a zmenšit regionální rozdíly.
