„Ošetřovné mohou čerpat všichni zaměstnanci, kteří jsou účastníky nemocenského pojištění. To vzniká automaticky v den nástupu do zaměstnání a končí po ukončení pracovního poměru,“ říká Tomáš Pavlíček z pracovního portálu a dodává: „Další podmínkou je, že osoba, o kterou se staráte, s vámi musí žít ve stejné domácnosti. Tato podmínka se nevztahuje na případy, kdy jde o péči o příbuzného v přímé linii, jako jsou děti, rodiče, prarodiče, sourozenci nebo manžel či manželka.“
Nárok na ošetřovné nemají rodiče dětí, na které jiná osoba pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Výjimkou je situace, kdy ten, kdo jinak o dítě pečuje, sám onemocněl. Ani korunu nedostanou zaměstnanci v prvních 14 dnech na neschopence, lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti a osoby samostatně výdělečně činné, i když si platí dobrovolné nemocenské pojištění.
„Ošetřovné mohou čerpat zaměstnanci, kteří musí zůstat doma kvůli péči o nemocné dítě do 10 let nebo jiného člena domácnosti, například partnera, rodiče či jiného blízkého. Nárok má zaměstnanec i tehdy, když se zavře škola kvůli pandemii, živelní katastrofě a podobně. Totéž platí, pokud je osoba, o kterou pečuje, v karanténě,“ říká účetní Jana Jáčová.
Pro žádost o ošetřovné je nutné nejprve získat Rozhodnutí o potřebě ošetřování nebo péče, které vystaví lékař, škola v případě jejího uzavření nebo krajská hygienická stanice v případě karantény.
„Doba, po kterou lze ošetřovné čerpat, závisí na konkrétní situaci. Standardně je nárok na ošetřovné po dobu devíti kalendářních dnů, u samoživitelů se jedná až o 16 dnů, pokud se starají o dítě mladší 16 let s nedokončenou povinnou školní docházkou. Prodloužené ošetřovné platí i v případech péče o zdravotně postižené dítě, které potřebuje více času na zotavení. I když se rodiče mohou při ošetřování jednou prostřídat, maximální doba ošetřování zůstává stejná a neprodlužuje se,“ říká Jáčová.
Na rozdíl od neschopenky je denní dávka ošetřovného stejná po celou dobu ošetřování a vyplácí se za každý kalendářní den, tedy i za víkendy. Ošetřovné činí 60 procent denního vyměřovacího základu, který se vypočítává z příjmů za posledních 12 měsíců.
Jakmile je jasné, že starost o nemocného bude na delší dobu, může zaměstnanec požádat o dlouhodobé ošetřovné, které je možné pobírat až po dobu 90 kalendářních dní. Je určené zaměstnancům, kteří pečují o své příbuzné s vážnou nemocí nebo po těžkém úrazu. „Na rozdíl od standardního krátkodobého ošetřovného mají na tuto možnost nárok i OSVČ, kteří si platí nemocenské pojištění alespoň tři měsíce před začátkem čerpání dlouhodobého ošetřovného. Při čerpání dávky však nesmí vykonávat výdělečnou činnost,“ vysvětluje Jáčová.
Zaměstnanec při ošetřování nebo péči nesmí od zaměstnavatele dostat výpověď. Pokud ji obdržel před začátkem ošetřovného, výpovědní doba se přeruší a pokračuje až po skončení ošetřovného.
