Pěstovaly se už v 18. století, kdy jejich výsadbu podporovala Marie Terezie kvůli výrobě přírodního hedvábí. Listy morušovníku totiž slouží jako potrava pro housenky bource morušového, bez kterých by hedvábné šátky a látky vůbec nevznikly.
Morušovník bývá pořádný obr, dorůstá až do výšky patnácti metrů. Starší stromy mohou plodit i stovky kilogramů ročně a jejich ovoce připomíná tvarem ostružiny, jen s podstatně sladší a jemnější chutí. Některé plody dokonce chutnají jako směs medu, fíků a malin.
Kromě chuti ale moruše bodují i obsahem zdraví prospěšných látek. Obsahují vitaminy C a K, hořčík, draslík, železo i vlákninu. Tyhle živiny podporují srdce, cévy i nervový systém. Antioxidační látka resveratrol, známá spíš z červeného vína, působí protizánětlivě, chrání buňky před poškozením a napomáhá snižovat hladinu stresu. Moruše zároveň pomáhají stabilizovat krevní cukr a mohou být vhodným doplňkem i při prevenci diabetu.
Některé studie naznačují, že pravidelná konzumace moruší může zlepšit poměr mezi takzvaným špatným a dobrým cholesterolem a omezit hromadění plaku v cévách. Díky obsahu draslíku navíc pomáhají s regulací krevního tlaku.
V kuchyni si moruše rozumí s jogurtem, tvarohem, v ovocném salátu nebo koláči. Dají se ale i sušit nebo vařit na marmeládu, případně z nich udělat sirup či domácí víno.