Mořem ukrytá barevná mozaika byla podle všeho pravděpodobně podlahou zdobené verandy se vchodem a výhledem na moře jedné z vil, která stála v oblíbeném smetánkou navštěvovaném lázeňské osadě Baiae v období nadvlády Římské říše. Metoda položení jednotlivých nepravidelných kusů znovu použitého mramoru umožnila archeologům zařadit podlahu do přesnějšího období, a to do 3. až 5. století našeho letopočtu, tedy do období konce říše.
Lázeňské město a všechny jeho bohatě zdobené rezidence se krátce na to potopilo a na dlouhá staletí téměř zmizelo. Jeho krásy znovu objevili archeologové až ve 20. století. Podlahu z části rozbitou popadanými kusy vysokých zdí se nyní archeologičtí potápěči snaží celou odkrýt, jednotlivé kusy vyčistit a znovu ji složit.
