Čerstvě napadaný sníh je kopa malých suchých krystalků ledu, které se po došlápnutí rozlomí stejně jako tabulka skla. Čím je mráz vyšší, tím jsou krystaly tvrdší a křehčí a praskají o to hlasitěji. Nejhlasitější zvuk vydává sníh v teplotě mezi mínus 12 až mínus 20 stupni Celsia. Pokud teploměr ukazuje míň než 20 stupňů pod nulou, sníh vydává tlumenější zvuk. Pokud je sníh mokrý, což znamená, že nemrzne, žádný zvuk nevydává. Krystalky se totiž přestanou lámat a díky vodě po sobě jezdí.
I když sníh sám o sobě vydává zvuky, je i velmi dobrým akustickým izolantem. Uvnitř sebe má spoustu malých kapes, které pohlcují hluk.
