Už více než sto let je třináctitisícové městečko v Portugalsku místem, které přitahuje věřící z celého světa. Právě zde se před 106 lety, 13. října 1917 stal dodnes těžko vysvětlitelný takzvaný fátimský zázrak.
Všechno mělo počátky o pět měsíců dříve, když se prý Panna Marie začala zjevovat třem dětem a vybízela je k modlitbám. Děti se s tímto nevídaným úkazem svěřily, příliš odezvy ale jejich slova nenašla. Panna Marie jim při údajném dalším zjevení pak řekla, aby všechny nevěřící přivedli 13. října na pole za městem, že je přesvědčí. Toho dne se skutečně shromáždily desítky tisíc lidí za Fátimou. Hustě pršelo, ale v pravé poledne se obloha vyjasnila. Roztrhané mraky odhalily Slunce v podobě matného disku rotujícího po obloze a zářícího různými barvami. Modlící se lidé padali na kolena a sledovali, jak se Slunce chvělo a pohybovalo se v rozporu se všemi vesmírnými zákony. Za pár minut bylo po všem, zpráva se ale rozlétla do světa rychlostí blesku. Informovala o ní portugalská státní média, v té době známá svým ostrým proticírkevním postojem. Skeptici však poukazovali na to, že existuje mnoho fotek shromážděného davu, ale samotný zázrak nezachytila ani jedna.
Fátimský zázrak tím nekončí, hlavní roli v něm přebrala Lucia Santos, jediná přeživší ze tří dětí, kterým se Panna Marie zjevovala. Postupně začala odtajňovat, co všechno jim tehdy Panna Marie svěřila. Panna Marie prý řekla druhým dvěma dětem, že si je už brzy vezme k sobě. Obě děti krátce nato zemřely při epidemii Španělské chřipky. Sdělila prý také tři tajemství. Prvním byla vize pekla, druhým proroctví, že až oblohu ovládne nebývalé světlo, začne další světová válka. To se skutečně stalo, v roce 1938 byla v celé Evropě viditelná největší polární záře za posledních 250 let a krátce na to Adolf Hitler rozpoutal druhou světovou válku. Třetí tajemství Lucia zapsala v roce 1941 a dokument s jejím rukopisem ležel ve vatikánském trezoru až do roku 2000. Papež Jan Pavel II. řekl, že list obsahoval podrobnosti o smrtelném útoku na nejvyšší hlavu církve. K tomu došlo v roce 1981, kdy právě Jan Pavel II. jen o vlásek unikl smrti při atentátu Turka Aliho Ağci.
