Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti zveřejnilo rozsáhlou zprávu o problémech souvisejících s nadužíváním digitálních technologií. Riziko závislosti na sociálních sítích hrozí až polovině středoškoláků. Dalším problémem jsou počítačové hry, u kterých zejména děti a náctiletí tráví nadměrné množství času.
Digitální hry hrálo sedm dní v týdnu celkem 21,9 procent dotázaných studentů ve věku 11 až 15 let. Výrazně častěji hrají hry chlapci (36,9 % oproti 6,3 % dívek), přičemž téměř polovina dívek (46,3 %) uvedla, že v posledních sedmi dnech digitální hry nehrála.
Ve všední den stráví necelá třetina studentů celkem 2 nebo více hodin hraním her a téměř polovina z nich stráví hraním více než 4 hodiny denně (11,3 %). O víkendu tráví studenti hraním her ještě více času.
Ještě vyšší podíl studentů uvádí aktivní trávení času na sociálních sítích. Celkem 74,2 procent studentů tráví čas na sociálních sítích denně, o něco častěji jde o dívky (76,4 % oproti 72 % chlapců). Pouze 1,5 % dotázaných nebyla v posledních 7 dnech na sociálních sítích.
Více než polovina studentů tráví v běžný všední den více než 2 hodiny na sociálních sítích a 28 procent dokonce více než 4 hodiny denně. O víkendu je stejně jako v případě digitálních her čas trávený na sociálních sítích ještě delší, přes třetinu mladistvých stráví o víkendu na sociálních sítích 4 nebo více hodin.
Zatímco chlapci jsou náchylnější k zavilostem na digitálních hrách, tak u dívek bylo zjištěno větší riziko závislosti na sociálních sítích.
Ve srovnání s ostatními Evropany tráví čeští studenti méně času na sociálních sítích, a to jak ve všední den (28,0 % oproti 35,3 % v průměru v Evropě), tak o víkendu (38,2 % v ČR oproti 56,7 % v Evropě). Největší množství času na sociálních sítích uváděli studenti ve Finsku (53,5 % trávilo na sociálních sítích 4 a více hodin ve všední den), v Rumunsku (48,6 %) a v Lotyšsku (44,9 %).
Nadměrné užívání digitálních technologií má řadu negativních dopadů na uživatele i jejich okolí a to v podobě stresu, ztráty kontroly, sociálního vyčlenění nebo konfliktů v rodině. Dále může dojít k poruchám vývoje paměti a pozornosti u dětí. Přetížení informacemi snižuje schopnost dobře porozumět tématu a dělat efektivní rozhodnutí. S digitální závislostí se pojí i zanedbávání hygieny, ztráta zájmu o jiné aktivity, deprese či sebevražedné myšlenky.
