Jednou z nejdůležitějších postav srpnových událostí roku 1968 byl tehdejší ministr obrany Martin Dzúr. Byl to právě tento rodák z Ploštína u Liptovského Mikuláše, kdo se jako první dozvěděl, že vojska zemí Varšavské smlouvy stojí na československých hranicích a chystá se obsazení celé země. „Bůh vás ochraňuj, jestliže vaše armáda zahájí palbu na sovětská vojska,“ řekl mu údajně do telefonu ruský maršál Andrej Grečko a Dzúr mu musel slíbit, že se československá armáda ani lid nepostaví na odpor. Sověti mu však nevěřili.
V dalších hodinách byl ministr, který byl do té doby poslušným politikem v rukách Moskvy, internován a sovětští velitelé na něho dohlíželi, aby svůj slib neodvolal a nedal své armádě příkaz k pokusu o zastavení okupačních vojsk. Trnem v oku Sovětům bylo i jeho přátelství s generálním tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem, která byl podle Moskvy hlavní postavou Pražského jara, které bylo hlavní příčinou invaze.
Přestože byl v srpnových dnech držen sovětskými silami de facto pod zámkem, politicky mu události roku 1968 příliš neuškodili. Z vlády Oldřicha Černíka byl jedním z ministrů, který plynule přešel do kabinetu Lubomíra Štrougala, jehož jmenování odstartovalo normalizační proces. Na postu ministra národní obrany vydržel prakticky do smrti. 11. ledna 1985 jej prezident Gustáv Husák odvolal z funkce kvůli nespecifikovaným vážným zdravotním problémům, jimž o čtyři dne ve věku 65 let podlehl a nahradil jej Milán Václavík, který ve funkci vydržel až do Sametové revoluce.
