Podle aktuálních odhadů má v posledních pěti letech s takovou formou péče zkušenost až 40 procent dospělých, tedy přibližně dva a půl milionu lidí. Ve většině případů přitom zůstává hlavní pečující bez systematické pomoci.
Jedním z největších problémů domácí péče je její dlouhodobost a nerovnoměrné rozložení zátěže v rodinách. Péče trvá v průměru víc než deset let, přičemž v 62 procentech případů spočívá odpovědnost na jediném člověku. Odborníci proto upozorňují i na potřebu zapojení širší rodiny a doporučují péči rozdělit na konkrétní úkoly.
Výraznou roli hraje také psychická a finanční zátěž. Péče zabere v průměru téměř 29 hodin týdně, což odpovídá zhruba dvěma třetinám pracovního úvazku. U tří čtvrtin pečujících se kvůli tomu zhoršují pracovní podmínky a víc než každý desátý je nucený zaměstnání nebo podnikání zcela opustit. Pětinu pečujících zároveň označuje svou finanční situaci za velmi obtížnou.
Samostatnou kapitolou je příspěvek na péči. Pobírá jej nebo na něj čeká jen zhruba polovina pečujících, kteří by na něj mohli mít nárok. Významná část z nich navíc nesouhlasí s jeho výší, která často nepokrývá reálné náklady spojené s dlouhodobou péčí.
Některé neziskové organizace v republice se právě na neformálně pečující zaměřují, například Diakonie nebo Educante. Lidé tam najdou potřebnou oporu i informace, které jim pomůžou řešit těžkou rodinnou situaci.
