Maturitní zkoušku by mohla nahradit komplexní absolventská práce s obhajobou, což by zejména u odborných oborů propojilo závěrečnou zkoušku s praxí. „Tato práce by prověřovala schopnost studenta integrovat své znalosti a dovednosti,“ uvedl náměstek Jiří Nantl. Novela také umožní nahrazení školní zkoušky mezinárodně uznávaným certifikátem, nejen z cizích jazyků, ale i například z IT dovedností.
Ředitelé škol budou mít možnost kombinovat prezenční a distanční výuku podle nových pravidel. Novela zákona také umožní obcím slučovat školy do větších celků s jedním ředitelstvím, čímž by se měla zlepšit efektivita vzdělávací soustavy. Nové školy budou muset mít minimálně 200 žáků, což by mělo zabránit nadměrnému roztříštění škol.
Novela upraví pravidla pro konkurzy na ředitele škol. Nově bude možné vypsat konkurz bez nutnosti odvolání stávajícího ředitele. Mezi důvody pro vyhlášení konkurzu bude zahrnuta nedostatečná odborná a pedagogická kvalita. Ředitelé budou moci být přemístěni mezi školami bez konkurzu se souhlasem školské rady.
Novela zákona o vysokých školách má posílit nezávislost Národního akreditačního úřadu (NAÚ) a zaměřit jeho činnost na ověřování kvality vzdělávání na místě. NAÚ bude nově rozdělen na akademickou a profesní komoru a bude akreditovat i obory vyšších odborných škol. Účinnost novely se plánuje k 1. lednu 2026.
