Stop sečení srnčat – tak se jmenuje skupina dobrovolníků z Plzeňska, která se snaží zachraňovat srnčata před první jarní sečí. Podobné skupiny existují i na mnoha dalších místech v Česku. Dobrovolníci bijí na poplach a upozorňují, že traktory se sekačkami každé jaro zmrzačí a zabijí až 60 tisíc srnčat, smrtící jsou také pro zajíce, ježky, bažanty, koroptve, křepelky a další druhy ptáků, plazů nebo hmyzu.
„Květen a červen jsou měsíce, ve kterých srny rodí mláďata. Ta potom ukrývají na loukách ve vysoké trávě, aby je ochránila před liškami, divočáky či jezevci, než povyrostou a budou schopná před nimi sama utéct. Srnčata se při jakémkoliv vyrušení instinktivně přikrčí k zemi a zneviditelní se natolik, že je mnohdy nesnadné je objevit i při pouhé chůzi,“ vysvětluje spolek, proč tolik srnčat každý rok zabije zemědělská technika.
Stroje navíc srnčatům zpravidla přesekají běhy nebo je jinak zmrzačí, mláďata pak umírají i několik hodin, než vykrvácí a stanou se potravou dravých ptáků. Při výrobě senáže se posekaná tráva sbírá do balíků často i s nasekanými mrtvolkami a je toxická pro hospodářská zvířata, která se jí krmí.
Skupina dobrovolníků tak každé jaro vyráží do terénu a bojuje za záchranu srnčat a ostatních živočichů. „Snažíme se o spolupráci s myslivci a zemědělci, vítáme do svých řad nové dobrovolníky a piloty dronů. Využití dronu s termokamerou je nejefektivnější způsob, jak zachránit co nejvíce zvířat,“ stojí na webu skupiny.
Zemědělci mají ze zákona povinnost dbát, ochránit zvěř při obhospodařování pozemků. Termíny sečení musí hlásit místnímu mysliveckému spolku a používat mají plašiče. Při sečení mají postupovat od středu ke krajům pozemku, to ale nedělají kvůli úspoře nafty i zjednodušení práce.
Myslivci jsou zase ze zákona povinní louky před sečením procházet. V mnoha případech ale ani oni problém neřeší. Všechno je tak na dobrovolnících, kteří se snaží louky před sečením procházet a zvířata zachraňovat.
