Přestože má nizozemský premiér podporu 28 členských států Severoatlantické aliance, na zisk postu budoucího šéfa NATO to nestačí. Proti jeho kandidatuře se postavili čtyři země, které by rádi na prestižním místě viděli zástupce střední nebo východní Evropy. Nejhlasitějším Rutteho odpůrcem je podle očekávání Maďarsko, které v dnešní NATO plní rebelující roli, což prokázalo ve vztahu k Rusku a válce na Ukrajině či dlouhodobým blokováním vstupu Švédska do aliance.
Hungary cannot support Netherlands' Rutte for NATO secretary-general
— Daily News Dispatch (@DailyDispatchIn) April 4, 2024
Budapest does not support Dutch PM Mark Rutte to become the next NATO secretary general and believes that it is time for a candidate from Central or Eastern Europe to lead the military alliance- Hungarian FM. pic.twitter.com/qPduNLxnJK
Po bok Maďarska se v otázce volby nového šéfa, postavilo i Rumunsko. To navíc přišlo s vlastním kandidátem, tamním prezidentem Klausem Iohannisem. Naopak podporu pro Rutteho v posledních dnech vyjádřila Francie a Pobaltské země. Podle litevského prezidenta Gitanase Nausédy je Rutte přesně tím typem politika, který včas rozpoznal hrozbu, kterou představuje současné Rusko a proto je jeho volba pro Litvu jasná.
O tom, kdo bude příštím šéfem NATO, se rozhodne ještě před červencovým summitem aliance ve Washingtonu. Změna ve vedení proběhne 1. října, kdy se po deseti letech vzdá mandátu dosavadní generální tajemník Jens Stoltenberg.
