Francouzský prezident Emmanuel Macron za posledních pár měsíců předvedl obrat jako málokterý politik, ovšem kýžené body mu to nepřineslo. Ve svých riskantních a nevyzpytatelných tazích však pokračuje. Jde zejména o postoj vůči Rusku, kdy se na evropské scéně stal nejhorlivějším zastáncem nasazení vojsk NATO do bojů na Ukrajině a povolení útočit aliančními zbraněmi na cíle v Rusku.
V uplynulých dnech Ukrajině slíbil dodání stíhaček Mirage 2000-5 a zároveň uvedl, že Francie hodlá cvičit ukrajinské vojáky a piloty. Za to sklidil ostrou kritiku ze strany Ruska, kdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že takové kroky vedou stále více k otevřenému vojenskému střetu obou zemí. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová pak apelovala na francouzské obyvatelstvo, aby se probudilo a uvědomilo si, do čeho je zatahováno.
🇷🇺 🇨🇵 Déclaration de Maria Zakharova suite aux propos contradictoires de Macron (06 Mai 2024).
— Pascal Laurent (@Pascal_Laurent_) May 6, 2024
▪︎Macron : "La France n’est pas en guerre contre la Russie".
▪︎Maria Zakharova : "Dans quel état mental se trouve le président français, pour faire des déclarations aussi… pic.twitter.com/dts7vbqApU
Ovšem ani na domácí scéně Macronovi pšenka nekvete, což naznačily volby do Evropského parlamentu, kdy jeho strana Obroda utrpěla krutou porážku s výsledkem kolem 15 procent. Macron sice vypsal předčasné volby, ale uvedl, že na svou funkci nerezignuje, ani když by parlament ovládla krajně pravicová strana Národní sdružení, která evropské volby s přehledem vyhrála.
Macronovo volební období končí v roce 2027, ovšem už teď se těší mezi Francouzi rekordně nízké oblibě, za což může nejen zahraniční politika, ale také situace na domácí půdě, zejména z hlediska stoupající kriminality, která se přičítá stále většímu počtu migrantů.
