Jak už bývá tradicí, i letošní Metalfest, který se tradičně konal v Lochotínském amfiteátru v Plzni, poznamenalo počasí. Celé tři dny zhruba deset tisíc návštěvníků skrápěly proudy vody, které jen občas přerušilo slunce opatrně vykukující mezi mraky. Déšť, chvílemi skutečně silný, návštěvníky neodradil a během tří dnů tak měly vystoupení zahraničních hvězd jako Kreator, Within Temptation, Amaranthe nebo Lacuna Coil, velmi slušnou odezvu.
V podobném duchu se nesl i závěr festivalu, který byl sice poznamenaná neúčastí německé kapely Heaven Shall Burn kvůli indispozici zpěváka, ovšem i tak patřil třem legendárním jménům. Krátce před nedělní 18. hodinou totiž na pódium nastoupila kalifornská thrashmetalová jistota Death Angel, která sice doplatila na špatné ozvučení, kdy kytary zanikaly mezi kanonádou bicích a neuvěřitelně vitálním a řezavým hlasem Marka Oseguedy. Kapela vsadila na věci z novější, postcomeckové éry i staré klasiky z časů debutu The Ultra-Violence, čímž uspokojila fanoušky obou svých činných období.
Za hustého deště po nich nastoupila finská pětice Straovarius, která předvedla melodičtější odnož metalové hudby, čemuž vévodil fakt, že zpěvák Timo Kotipelto je stále dostatečně jistý ve vysokých polohách, které pořád dává s přehledem. Stratovarius se svým precizním vystoupením získaly fanoušky na svou stranu i přesto, že pod nohama, místo pevné půdy byla spíše hnědá břečka. Diváci pak při největší hitu Hunting High And Low, s nímž celé vystoupení končilo, jako poděkování kapele, utvořili dlouhého lidského hada, takzvanou mašinku, která projela i po ochozech areálu.
Před finálovým vystoupením dánské legendy a mistra hororového heavy metalu, Kima Bendixe Petersona, čili Kinga Diamonda, došlo k mohutné přestavbě scény, kde vyrostli kulisy strašidelného domu St. Lucifer Hospital, který má upozorňovat na chystanou novou desku. Z té kapela v polovině svého setu nabídla ochutnávku v podobě dvojice skladeb Spider Lilly a Masquerade Of Madness, ovšem jinak se soustředila na své nejslavnější období, tedy druhou polovinu 80. let.
Z té nejvíce zafungovaly skladby ze slavné desky Abigail, které Diamond doplnil působivou choreografií z pohřbem ďábelského dítěte téhož jména. Po dvou skladbách se pak hrálo z desek Fatal Portrait, Them a The Eye a jednoho vzorku se dočkala díla Conspiracy a Voodoo. Fanoušci novodobějších alb přišli sice trochu zkrátka, ale přesto vystoupení této dánsko-americké kapely sneslo ta nejpřísnější kritéria.
