Podle aktuálních údajů Eurostatu činí míra sebevražd v Litvě 19,6 na 100 000 obyvatel, což je téměř dvojnásobek průměru Evropské unie. Po letech pomalého poklesu se trend v posledních dvou letech obrátil a čísla znovu rostou.
Nejohroženější skupinou jsou senioři. Ředitel Centra suicidologického výzkumu při Vilniuské univerzitě Paulius Skruibis uvedl, že u lidí starších pětašedesáti let klesá počet sebevražd nejpomaleji. Hlavními příčinami bývají osamělost, ztráta blízkých, chudoba, nezaměstnanost a zdravotní potíže.
Experti upozorňují i na kulturní faktory, závislosti a pomalé zavádění podpůrných programů. V Litvě žije přibližně 170 tisíc lidí pod hranicí chudoby – tedy s příjmem nižším než 500 eur měsíčně na jednotlivce nebo 1 000 eur pro rodinu se čtyřmi členy. Tato ekonomická nejistota podle odborníků výrazně zhoršuje psychický stav obyvatel.
Linky důvěry v zemi denně přijmou v průměru osmnáct telefonátů a třináct online žádostí o pomoc souvisejících s rizikem sebevraždy. Litva se proto snaží situaci řešit – od letošního července fungují nové služby duševního zdraví, které propojují psychologickou a sociální podporu.
V rámci EU patří k zemím s nejnižší mírou sebevražd Kypr, Malta, Řecko a Turecko, kde se pohybuje kolem čtyř až pěti případů na 100 tisíc obyvatel. Na opačném konci žebříčku stojí Slovinsko, Litva a Maďarsko, kde jsou sebevraždy stále jedním z nejvážnějších společenských problémů.
