Osm let se obyvatelé žijící v okolí prachovické cementárny snažili o to, aby cementárna snížila emise. Až donedávna to však byly pokusy neúspěšné. Nyní se konečně zadařilo.
Lidé si stěžovali hlavně na zápach a zhoršenou kvalitu vzduchu. Na problém opakovaně upozorňovaly i státní instituce včetně České inspekce životního prostředí nebo Ministerstva životního prostředí.
V roce 2021 podle odborné veřejnosti cementárna vypouštěla víc emisí, než se považuje za obecně přijatelné. Navíc chtěla vypouštění emisí ještě zvýšit, a to na 80 miligramů na metr krychlový. Přitom emisní limit se obvykle pohybuje na 50 miligramech. Do roku 2022 tak právě tato cementárna patřila k největším znečišťovatelům v Česku.
Nakonec v roce 2022 vydalo Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí o možné podjatosti pardubického krajského úřadu, který dlouhodobě odmítal problém řešit s tím, že to není v jeho kompetenci. Rozhodování o možném zvýšení emisního limitu se zastavilo a na konci roku 2024 sama cementárna požádala o snížení emisního limitu na 20 miligramů na metr krychlový. V konečném výsledku má limit stanovený na pouhých deset miligramů.
„Za stavu, kdy nás vysocí státní úředníci několik let chlácholili, že se hledá příčina výskytu obtěžujícího zápachu, či když nám jeden řekl, že nás chápe, ale že nemáme jako občané šanci s tím něco udělat, jsme rádi, že jsme dosáhli toho, abychom se v krásném koutu naší země nemuseli bát větrat a že v létě zase můžeme spát při otevřeném okně," říká Karel Marel ze Spolku Herout, který společně s organizací Arnika výraznou měrou přispěl k tomu, aby se obyvatelům v okolí cementárny žilo lépe a zdravěji.
