Zahraniční průzkumy prokázaly, že populace s menšinovým sexuálním zaměřením trpí častěji úzkostí nebo depresí. Výzkumníci z brněnské Masarykovy univerzity se rozhodli provést vlastní studii. Ta potvrdila závěry, ke lkterým se došlo v zahraničí.
„Dotazníkového šetření se zúčastnilo 3 298 osob, což je nejrobustnější výzkum na toto téma v Česku. Naším cílem bylo získat aktuální data z našeho prostředí,“ říká výzkumnice Andrea Stašek.
Výsledky českého průzkumu odpovídají těm zahraničním. Mezi trans a nebinárními lidmi se ve vysokém až extrémně vysokém riziku depresivity nachází téměř polovina lidí. Obdobně jsou na tom pansexuální a asexuální lidé. U gayů a leseb se toto riziko vyskytuje u 30 procent lidí.
Hormonální terapii pro transmuže aktuálně podstupuje Robin Blažke, který se identifikuje jako transmaskulinní osoba. Ve svém životě čelí depresivním stavům, má úzkostnou poruchu a několik let chodil na psychoterapii. Ta mu pomohla lépe zvládat psychické problémy. „V životě jsem se setkal s odmítnutím ze strany vrstevníků i rodiny. Najít podporu bylo náročné, protože valná většina psychologů i psychiatrů je neinformovaná a nezřídka se mi stávalo, že nechápali mou situaci nebo mě dokonce shazovali kvůli mé identitě,“ uvedl Robin Blažke.
LGBTQ+ lidé častěji vyhledávají pomoc psychologů, jenže to se neobejde bez překážek. „Takovou překážkou je velmi často například nejistota, jak odborník identitu klienta či pacienta přijme,“ vysvětluje psycholog Martin Štýber.
