Dosud se archeologové na základě genetické studie vší domnívali, že lidé nosili oděvy před 83 až 170 tisící lety.
Aktuální objev v severoněmeckém Schöningenu poprvé poskytl důležité indicie pro vyřešení otázky histrie oblékání. „Z raného období paleolitu se dochovalo jen pár důkazů, které dokládají stahování medvědí kůže pro výrobu oděvů. Proto je tento výzkum tak významný,“ uvedl ve studii zveřejněné v časopise Journal of Human Evolution její autor Ivo Verheijen z Univerzity v Tübingenu
Archeologové našli na kostech tlap pravěké šelmy řezné stopy v oblasti, kde bylo velmi málo masa nebo tuku, to podle nich svědčí o tom, že nepocházely z porážky zvířete. „Naopak je zde kůže v těsné blízkosti kosti, takže při jejím stahování se zde nevyhnutelně zanechaly stopy,“ vysvětlil Verheijen pro CNN. „Už v raném paleolitu byli pravěcí Evropané schopni přežít zimu částečně díky teplým medvědím kožešinám,“ napsal badatel v prohlášení.
Jeskynní medvědi byli velcí asi jako současní lední medvědi. Jejich srst měla dlouhé chlupy tvořící vzdušnou ochrannou vrstvu i krátké husté chlupy, které dobře izolovaly teplo. Proto byla vhodná k výrobě jednoduchého oblečení nebo lůžkovin. Podle studie se oděv pravděpodobně omotával kolem těla.
Lokalita Schöningen v německém Dolním Sasku se proslavila především nálezem nejstarších dřevěných zbraní – deseti vrhacích oštěpů, které se používaly k zabíjení kořisti také přibližně před třemi sty tisíci lety. Pravěcí lidé si tuto oblast nejspíš vybrali právě kvůli zabíjení velkých šelem, aby z nich mohli získat a následně využít kožešiny.
Další indicií je i to, že na nalezišti v Schöningenu patřily všechny kosti a zuby medvědů dospělým jedincům. Pokud se na archeologických místech najdou pozůstatky pouze dospělých zvířat, považuje se to za známku loviště.
Podle spoluautora studie Nicholase Conrada tato skutečnost otevírá novou perspektivu. „Objev dokazuje, že zabíjení těchto zvířat nebylo pouze pro potravu, ale bylo nezbytné pro přežití v chladu,“ sdělil v prohlášení. Dodal, že to nejspíš bylo klíčovou adaptací prvních lidí na klima na severu. Podnebí v místě nálezu před tři sta tisíci lety bylo víceméně podobné dnešnímu s výkyvem kolem dvou stupňů Celsia.
