Péče o blízké bývá fyzicky, psychicky i časově náročná. Lidé, kteří se starají o seniory v domácím prostředí, musí často opustit zaměstnání. I když je zdravotní péče hrazená z veřejného pojištění, rodinám chybí například pomoc s orientací v systému, poradenství, zajištění pečovatele nebo zařízení pomůcek do domácnosti.
K přetížení rodin přispívá i nedostatečné propojení zdravotních a sociálních služeb. Právě to rozhoduje o kvalitě života seniorů. Zdravotní sestra by měla docházet do domácnosti, podávat léky, převazovat rány nebo s pacientem rehabilitovat. Pečovatelka by zase měla pomáhat s hygienou, jídlem nebo nákupy. Jenže zdravotní a sociální péče zůstávají prozatím oddělené legislativně i finančně.
Pomoc rodinám poskytuje jen málokdo, k výjimkám patří Charita Česká republika. Ta nabízí pečovatelské služby, osobní asistenci nebo sociální poradenství.
Jak je to s péčí o seniory v českých domácnostech?
Podle průzkumu agentury Ipsos pro spolek Život 90 pomáhá 47 procent lidí svým stárnoucím a nemocným rodičům s domácností a dalšími denními aktivitami. Velmi často to pak dělá každý šestý dospělý. Pokud se lidé dívají do budoucnosti, téměř polovina těch, kteří nyní nepomáhají seniorům, by se v případě potřeby chtěla o rodiče postarat doma s odbornou pomocí. Čtvrtina lidí by zajistila místo v domově pro seniory či v domově s pečovatelskou službou. A 18 procent tázaných uvedlo, že by se o své blízké postaralo doma bez cizí pomoci.
V praxi je však často problém i ten, že pečovatelské služby fungují pouze některé dny v týdnu, jak si stěžují lidé na sociálních sítích. „Starám se o paní 93 let jen o víkendu, protože pečovatelská služba prostě jezdí jen o víkendu. Prý to je daleko,“ napsala jedna z uživatelek Facebooku. Jiní si zase stěžují, že se jim místo pomoci dostalo hospice. „Asi někde to funguje, jen ne u nás, místo pomoci hned do hospice, ostuda.“
