Lidé, kteří trpí únavovým syndromem, nemohou vstát z postele, dojít si na nákup nebo umýt nádobí. Jsou vyčerpaní a nepomůže ani odpočinek. Chronický únavový syndrom navíc může nastat v kterémkoliv věku. Více jsou však ohrožené ženy.
Jaké jsou nejčastější příznaky chronického únavového syndromu?
- únava, vyčerpání
- potíže s pamětí a koncentrací
- chřipkové příznaky
- bolest svalů a kloubů
- zrychlené bušení srdce
- potíže se spánkem
- malátnost při vstávání
- infekce v různých částech těla
O nemoci toho laici příliš neví. Málo známá je i mezi lékaři. Proto pacienti nezřídka čekají na diagnózu i několik let. Někdy se jí nedočkají vůbec. Odhady napovídají, že aktuálně v Česku žije 76 tisíc lidí s touto diagnózou.
„Povědomí o chronickém únavovém syndromu není zatím příliš rozšířené. Přitom se jedná o chorobu, která pacientům obrací životy vzhůru nohama. Považuji proto za důležité, aby Ministerstvo zdravotnictví i odborné společnosti pracovaly na jejím zviditelnění. V osvětě veřejnosti i zdravotníků vidím velký smysl. Sama o sobě však nestačí. Důležité je, aby Ministerstvo zdravotnictví intenzivně pracovalo na zlepšení i v dalších oblastech života pacientů,“ řekl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Této problematice se věnuje od loňského roku, kdy vydal doporučení jak zlepšit situaci lidí s chronickým únavovým syndromem. Už tehdy vyzýval ministerstvo, aby lékařům poskytlo jasné a aktuální informace o onemocnění včetně doporučených diagnostických a léčebných postupů. Od té doby se sice uskutečnila série jednání zástupců pacientů, lékařů, ministerstva nebo, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, moc se toho ale nevyřešilo. Podle zástupce ombudsmana by bylo zapotřebí jednat rychleji.
„Zatímco se konají jednání a rozbíhají dílčí aktivity, čas pacientů běží. Na nezbytnou podporu již čekají příliš dlouho. Kromě příznaků nemoci je totiž bez jasného stanovení diagnózy ohrožuje i nedůvěra okolí a s tím ruku v ruce přicházející osamění a psychické strádání. Nelze pominout ani časté finanční nesnáze pacientů. Jak vyplynulo ze studie Neúnavných, jen deset procent jich zvládá pracovat na 75 a více procent úvazku, téměř polovina nemá úvazek žádný. Zároveň se jim zpravidla nedaří dosáhnout na adekvátní sociální podporu. Takový stav je pro ně dlouhodobě neudržitelný,“ vysvětluje zástupce ombudsmana.
Alespoň nějaký posun nastal minulý rok v prosinci, kdy ministerstvo slíbilo sestavit expertní skupinu. Ta už má být nyní kompletní. Odborníci z řad praktických lékařů, neurologů, revmatologů, psychiatrů a zástupců pacientů se budou podílet na opatřeních v oblasti zdravotní péče.
