Nová studie zveřejněná v časopise Science Advances uvádí, že lidé přímo viděli méně než 0,001 procent plochy hlubokomořského dna – což odpovídá velikosti amerického státu Rhode Island.
Technologie jako sonar dokážou sice namapovat tvary dna, ale nasazení kamer do hloubek přes 200 metrů je technicky náročné. V této zóně, kde už nedopadá téměř žádné sluneční světlo, panují chladné a temné podmínky.
Dosavadní objevy ukazují rozmanitost prostředí – od horkých hydrotermálních pramenů po chladné prameny bohaté na chemikálie. Některé formy života zde nevyužívají sluneční světlo, ale energii získávají z chemických reakcí, což v 70. letech přepsalo vědecké učebnice.
Podle odborníků je potřeba investovat do technologií, aby výzkum hlubokého moře mohl pokračovat širší měrou po celém světě.
