Studie ukazuje, že v roce 2070 bude více než 57 procent zemského povrchu sdíleno mezi lidmi a divokými zvířaty. Tento nárůst bude způsoben především expanzí lidských osad do dosud nevyužívaných oblastí, nikoli klimatickými změnami, které by nutily zvířata ke stěhování. To může vést k větší šíření nemocí, ztrátě biodiverzity, zvýšené úmrtnosti zvířat a škodám na plodinách.
Výzkumníci použili index, který odhaduje, kde budou lidé osidlovat a jak se rozšíří 22 374 druhů obojživelníků, ptáků, savců a plazů. Zjistili, že v oblastech s vysokou hustotou lidského osídlení, jako jsou Čína a Indie, dojde k významnému zvýšení překryvu. Obavy vzbuzují zejména lesní oblasti v Africe a Jižní Americe, kde se očekává výrazný nárůst konfliktu mezi lidmi a zvířaty.
Přestože tento překryv s sebou nese riziko konfliktů, může také přinést pozitivní efekty, jako je kontrola škůdců a pomoc při likvidaci odpadu. Například mrchožrouti a hyeny mohou pomoci snižovat výskyt nemocí jako vzteklina nebo antrax.
Budoucí strategie ochrany přírody budou muset reagovat na tyto změny. Ochránci přírody budou muset být kreativnější a zahrnout nové přístupy, jak ochránit ohrožené druhy a jejich přirozené prostředí, přičemž budou čelit výzvám spojeným s rostoucím lidským osídlením. Výzkumníci doufají, že její zjištění pomohou tvůrcům politiky lépe se připravit na udržitelnou koexistenci lidí a divoké přírody.
