Inventarizace se uskutečnila v letech 1999 až 2002, 2013 až 2014 a 2019 a měla za cíl zdokumentovat aktuální stav a trendy ve vývoji šumavských lesů. Prověřovala bezzásadové i zásahové oblasti. Tedy místa, kde lesy žijí takzvaně vlastním životem a pak prostory, kde do nich odborníci zasahují.
V současnosti je 43 procent území parku bezzásahové, což výrazně přispívá k přirozeným lesním procesům. Vzrůstá počet jedlí bělokorých a dalších dřevin. Stromy dorůstají a prospívají.
Že se šumavské lesy mění k lepšímu, dokazuje i reprodukce všech klíčových druhů dřevin. Významně se zvýšil i podíl smíšených listnatých a jehličnatých porostů, které se od roku 2000 rozrostly z plochy necelých 27 na více než 51 procent.
Šumavské lesy se také dokázaly vyrovnat s různými výzvami včetně přítomnosti lýkožrouta smrkového a následků silných vichřic, jako byl orkán Kyrill v roce 2007. I když tyto události zanechaly stopy, příroda se dokázala sama regenerovat.
Odborníci lesům ale pomáhají například tak, že v nich kontrolovaně nechávají tlející dřevo, které je klíčové pro tvorbu zdravého půdního prostředí. Zajišťuje totiž výživu pro další ekosystémy a hraje důležitou roli v cyklu života lesa.
Počátek projektu bezzásahových šumavských lesů provázela kritika, která často upozorňovala na to, že lesy budou bez lidské péče zdevastované. Podle odborníků i podle dlouholetých průzkumů prostředí je dnes jasné, že přístup k ochraně šumavských lesů je správnou cestou, jak ochránit a obnovit přírodní hodnoty. Postupem času se bezzásahová oblast na Šumavě rozroste na 75 procent, aby lesy získaly původní divokost.
