Ponechání alespoň čtyř metrů krychlových padlého dřeva na hektar v hospodářských smrčinách pomáhá udržet rozmanitost suchozemských plžů, kteří jsou bioindikátory zdravého lesního prostředí.
Měkkýši navíc zastupují potřeby dalších organismů vázaných na mrtvé dřevo. Jde třeba o mikroorganismy, houby i některé bezobratlé živočichy. „Plži byli zvoleni jako modelová skupina díky své citlivosti na změny prostředí a nízké pohyblivosti. Jsou vhodnými zástupci pro posuzování biodiverzity v lesní půdě a na padlém dřevě,“ vysvětluje hlavní autorka studie Kristina Svobodová z Ústavu botaniky a zoologie.
Studie ukázala, že množství padlého dřeva pozitivně ovlivňuje diverzitu plžů i klíčové půdní vlastnosti jako vlhkost a pH. Padlé dřevo zadržuje vodu, zmírňuje kyselost půdy a vytváří útočiště za extrémních výkyvů teploty.
Aby se dosáhlo optimálního stavu, vědci doporučují 20 metrů krychlových padlého dřeva na jeden hektar. Část z něj by se měla nechat takzvaně na dožití a rozkládat by se mělo přímo v lese. Tím se podpoří růst listnatých dřevin a diverzifikace lesního prostředí.
