Nejvyšší soud se šlechtického rodu Lichtenštejnů v jejich sporu o zámky jako Lednice či Valtice nezastal a dovolání, jímž chtěli docílit vydání nemovitostí z rukou státu, smetl ze stolu. Nadace knížete z Lichtenštejna se majetku na Břeclavsku domáhá na základě tvrzení, že poslední držitel rodových majetků, kníže František Josef II. nebyl občanem Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, a proto neměl podléhat konfiskacím po druhé světové válce. Zábor majetku už kromě Nejvyššího soudu řešil i ten Ústavní.
Případ se táhne od roku 2018. Dosud však v něm zástupci jednoho z nejstarších šlechtických rodů ve střední Evropě, původem z Rakouska, žádné úspěchy neslavili.
Skutečností je, že právě za vlády knížete Františka Josefa II. stálo Lichtenštejnsko po napadení Německem za Československem a odmítlo uznat Protektorát Čechy a Morava. Na druhou stranu se nedopařilo prokázat, že tato malá západoevropská země jakýmkoli způsobem udržovalo kontakty s československou exilovou vládou, či ji dokonce finančně podporovala.
