Některé sny jsou příliš bláznivé na to, aby se uskutečnily, a přesto se občas najde člověk, který je promění v realitu. Larry Walters, řidič kamionu z Kalifornie, si od dětství přál stát se pilotem. Špatný zrak mu však zavřel dveře k letecké kariéře, ne ale k představě, že se jednou přeci jen vznese. V roce 1982 se rozhodl, že si sen splní po svém. Na dvorku začal připravovat let v zahradním křesle přivázaném k desítkám meteorologických balónů.
S pomocí přítelkyně Carol a kamaráda Rona nakoupil 42 obřích balónů, desítky tlakových lahví s heliem, zahradní křeslo, vysílačky, kompas, mapu, zásoby jídla a dokonce i pistoli na stlačený vzduch, kterou chtěl postupně prostřelovat balóny, aby mohl kontrolovaně klesat. Jeho plán zněl směle. Vystoupat do dvou až tří tisíc metrů, nechat se unášet vzdušným prouděním přes pohoří Saint Gabriel a přistát v Mohavské poušti.
Ráno 2. července 1982 ale jakmile jeho parťáci uvolnili lana, začal stoupat závratnou rychlostí pěti metrů za sekundu. Larry se ocitl ve výšce téměř 4 900 metrů, proletěl nad Long Beach a nechtěně vstoupil do přistávacího koridoru tamního letiště. Po tři čtvrtě hodině letu začal prostřelovat balóny, aby klesl, ale pistole mu vypadla z ruky. Sestup nakonec zpomalily až nylonové šňůry, které se zachytily do elektrického vedení, což způsobilo dvacetiminutový výpadek proudu v celé čtvrti.
Po necelých dvou hodinách ve vzduchu a přibližně desetikilometrové cestě přistál nezraněný. Policie ho brzy propustila, protože žádný zákon neporušil. Pokutu dostal až od Federálního úřadu pro letectví za to, že neudržoval radiové spojení. Když se ho policisté ptali, proč to udělal, odpověděl slovy, která se stala legendárními: „Chlap nemůže jen tak sedět.“