Bitva o Okinawu začala 1. dubna 1945, kdy americká 10. armáda pod velením generála Simona Bolivara Bucknera přistála na strategickém ostrově v Pacifiku. Okinawa měla být klíčovou základnou pro plánovanou invazi na japonské domovské ostrovy. Ostrov bránilo přes 100 tisíc japonských vojáků, většinou ukrytých v hustých lesích.
Během prvních dnů se Američanům podařilo bezpečně přistát a vyložit 60 tisíc vojáků. Od 4. dubna však japonský odpor zesílil, zejména díky kamikaze pilotům, kteří útočili na americké lodě sebevražednými nálety.
Boje na souši i na moři trvaly více než dva měsíce. Japonská vojska kladla Američanům tvrdý odpor a vyžádala si vysoké ztráty na obou stranách. 18. června byl generál Buckner zabit japonskou dělostřeleckou palbou. O tři dny později dosáhla americká 10. armáda jižního pobřeží ostrova a japonský odpor skončil.
Japonci přišli o 120 tisíc vojáků, Američané hlásily 12 500 mrtvých a 35 000 zraněných. Ztráty spojenců zahrnovaly i 36 válečných lodí, z nichž většinu zničily kamikaze útoky. Po dobytí Okinawy se spojenci připravovali na invazi do Japonska, která měla být mnohem krvavější než vylodění v Evropě.
Plánoval se útok na ostrov Kjúšú v listopadu 1945 a hlavní ostrov Honšú v březnu 1946. Situaci však změnilo úspěšné testování atomové bomby USA v červenci 1945 a následné svržení dvou jaderných zbraní na Hirošimu a Nagasaki v srpnu téhož roku. Japonsko se nakonec vzdalo.
