Jenže i tato dobrá vůle má svá pravidla. Přílišná horlivost může narušit přirozenou rovnováhu a změnit chování některých druhů.
V Evropě už ornitologové sledují, že dlouhodobé a nadměrné krmení mění migrační zvyklosti ptáků. Například pěnice černohlavé, které dřív odlétaly na jih, teď zimují na Britských ostrovech jednoduše proto, že tam mají dost potravy. V českých zahradách a parcích se zatím tak dramatické změny neprojevují, ale přemíra potravy může zvýhodnit několik druhů a oslabit ty, které se na člověka spoléhat nenaučily.
Ideální přikrmování spočívá v rozmanitosti a čistotě. Ptáci ocení především slunečnicová semínka, oves, proso nebo pšenici. Tukové koule s lojem potěší sýkory, brhlíky i strakapoudy, zatímco zbytky jablek přilákají kvíčaly a kosy. Krmivo by mělo být čerstvé, bez soli a koření. Kuchyňské zbytky nebo plesnivá semínka představují pro ptáky vážné riziko otravy.
Krmítko je nutné pravidelně čistit nejlépe horkou vodou a kartáčem, protože se na malém prostoru často sejdou desítky ptáků, což zvyšuje riziko přenosu infekcí. .
Podobná pravidla platí i pro vodní ptactvo. Lidé často nosí kachnám a labutím chleba, ten jim ale neposkytuje potřebné živiny a při dlouhodobém krmení může poškodit trávení. Vhodnější je kukuřice, hrách, ovesné vločky nebo listová zelenina.
