Ekosystém v původním bezlesí Krkonoš se subarktickými rašeliništi je středoevropským přírodním divem a je na seznamu mezinárodně významných mokřadů.
V minulosti u nás došlo k odvodnění několika rašelinišť především kvůli potřebám průmyslu, a proto se jej Správa Krkonošského národního parku snaží postupně obnovovat. „I proto jsme ve snaze zlepšit jejich stav v posledních letech dokončili tři velké projekty. Jednalo se o projekty stabilizace významných lesních ekosystémů a vodního režimu a také o revitalizaci mokřadů na vybraných plochách území,“ říká ředitel správy parku Robin Böhnisch.
Odvodněním rašelinišť dochází ke snižování hladiny spodní vody, to způsobuje erozi a odnos organického materiálu. Správci parku proto vytvořili rozsáhlý projekt, jehož součástí je například vytvoření různě velkých překážek, které zpomalují či zcela zastavují odtok vody z mokřadů. „Celkově se revitalizace týkala 35 lokalit, kde došlo ke zrušení více než 40 kilometrů odvodňovací příkopů pomocí hrazení a zahrnování,“ upřesňuje garantka projektu Viera Horáková.
Obnova mokřadní vegetace vede k růstu ostřic, suchopýrů a také k rozvíjení porostů mechorostů. Taktéž jsou domovem hmyzu i obojživelníků. Kromě toho pomáhají v boji proti zhoršujícímu se globálnímu klimatu. Akumulují v sobě mnohem více uhlíku než kterékoliv jiné ekosystémy na světě. Zadržují oxid uhličitý a proměňují ho na uhlík.
V Krkonoších najdeme různé typy rašelinišť, například Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Na Černé hoře je zase největší krkonošské lesní rašeliniště.
Nejvíc vzácná rašeliniště ohrožují turisté, kteří se pohybují mimo vyznačené trasy.
