Loni policie registrovala 173 322 trestných činů, což představuje meziroční pokles o 4,5 procenta. Objasněných bylo 78 178 případů, tedy 45 procent z celkového počtu. Kriminalita klesla ve všech krajích kromě Pardubického a Jihomoravského.
Policisté loni nejčastěji vyšetřovali podvody, maření výkonu úředního rozhodnutí – například porušení zákazu řízení – a krádeže. O šest procent se meziročně snížila majetková kriminalita, naopak mírně vzrostla kriminalita hospodářská. Největší podíl na hospodářské kriminalitě mají různé druhy podvodů.
Loni se snížil počet vražd ze 159 na 151, celkově však násilná kriminalita vzrostla o 4,5 procneta na 13 708 evidovaných skutků. „Násilná kriminalita nenarostla v roce 2024 až tolik kvůli přímým fyzickým útokům, jako je například úmyslné ublížení na zdraví. Zvýšil se ale počet nebezpečného vyhrožování, nebezpečného pronásledování a vydírání,“ uvedla Jitka Wichová z odboru statistik rozvoje Českého statistického ústavu. Nárůst o 6,1 procenta na 3 395 evidovaných skutků zaznamenala mravnostní kriminalita, kde nejčastějším trestným činem bylo znásilnění, 1 067 skutků.
V roce 2024 policie v Česku stíhala a vyšetřovala 75 478 lidí. Nejvíce osob spáchalo trestný čin na území Moravskoslezského kraje, kde policie evidovala 10 297 stíhaných fyzických osob. Nejméně stíhaných policisté zaznamenali v Karlovarském kraji. V přepočtu na sto tisíc obyvatel byl ale Karlovarský kraj s 917 stíhanými hned za prvním Ústeckým krajem, kde je 1 180 stíhaných na sto tisíc obyvatel).
Počet odsouzených osob se v Česku meziročně snížil o desetinu na 46 463. Mezi odsouzenými bylo 83 procent mužů a tři procenta mladistvých. K poslednímu dni roku bylo 1 596 lidí ve vazbě, 17 719 osob ve vězení a 115 v zabezpečovací detenci.
Česko se mezi evropskými zeměmi dlouhodobě řadí mezi státy s nadprůměrným počtem osob ve vězení. V roce 2023 bylo podle Eurostatu na 3. místě v poměru počtu vězněných osob na sto tisíc obyvatel.
