Ruský prezident Vladimir Putin znovu otevřel téma možných voleb na Ukrajině a naznačil, že by Moskva byla ochotna v den hlasování omezit vojenské údery. Podle něj by se voleb měli účastnit i Ukrajinci žijící v Rusku, což Kreml prezentuje jako krok vstříc politickému řešení konfliktu. Kyjev však dlouhodobě odmítá jakékoli územní ústupky a konání voleb v podmínkách pokračující války považuje za problematické. Putin přesto tvrdí, že právě politický proces by mohl otevřít cestu k dialogu, pokud by podle Moskvy vedl k odstranění příčin konfliktu, o nichž šéf Kremlu mluví dlouhodobě.
Ve svém vystoupení ruský prezident zároveň zdůrazňoval, že iniciativa na bojišti je na straně ruských sil, které podle něj postupují na několika úsecích fronty. Tato tvrzení však Ukrajina opakovaně zpochybňuje a upozorňuje na rozdílný obraz situace v terénu. Do debaty o volbách tak vstupuje i informační válka, v níž obě strany využívají vojenské úspěchy či neúspěchy k posílení své politické pozice. Pro Kyjev by volby během konfliktu znamenaly nejen bezpečnostní riziko, ale i potenciální nástroj ruského tlaku na legitimizaci jeho požadavků.
Putin současně varoval Evropskou unii před využitím zmrazených ruských aktiv na financování Ukrajiny, což podle něj může mít vážné dopady na důvěru v evropský finanční systém. Kreml tím propojuje vojenský konflikt s ekonomickými hrozbami a snaží se oslovit i třetí země, které mají své rezervy uložené v Evropě. V kontextu možných ukrajinských voleb tak Moskva vysílá signál, že je připravena kombinovat politické, vojenské i ekonomické nástroje, aby dosáhla řešení, které by odpovídalo jejím strategickým zájmům.
