Dne 25. října roku 1920 zemřel sedmadvacetiletý řecký král Alexandros na otravu krve poté, co ho při procházce palácovými zahradami u Atén pokousala opice. Zvíře napadlo králova psa a panovník se pokusil zasáhnout. Zranění, která utrpěl, se však zanítila a ani tehdejší lékaři si s infekcí nedokázali poradit. Král zemřel po třech týdnech utrpení.
Alexandros, syn krále Konstantina I. a královny Sofie, se dostal na trůn v roce 1917 poté, co jeho otec abdikoval pod tlakem spojenců během první světové války. Byl považován za kompromisního vládce, kterého západní mocnosti vnímaly jako méně nakloněného Německu než jeho bratra, korunního prince Jiřího. Na popud premiéra Eleftheriose Venizelose vstoupilo Řecko do války na straně Dohody a po jejím konci získalo nová území.
Soukromý život mladého krále však vyvolával pohoršení. Alexandros se zamiloval do Aspasie Manos, dcery armádního plukovníka, a tajně se s ní oženil bez souhlasu církve i královského dvora. Sňatek byl proto považován za neplatný a Aspasia musela odejít do Paříže. Král zemřel dříve, než mohla být jejich svatba oficiálně uznána.
Po jeho smrti zůstala monarchie v chaosu a země se na několik let ponořila do politických sporů. Král Alexandros, který vládl jen tři roky, se tak stal tragickou postavou – mladým vládcem, jehož život i vládu ukončil zcela nečekaný útok zvířete.
