Právě takový výklad teď posoudí Nejvyšší soud, jehož verdikt nad případem z Jihlavy může ovlivnit rozhodování soudů po celé republice.
Podle jihlavského státního zastupitelství se právní situace výrazně mění ve chvíli, kdy pachatel při krádeži použije fyzické násilí, aby se dostal z místa pryč. Takové jednání už podle výkladu zákona nepředstavuje jen krádež, ale nátlak na člověka, který byl jejím svědkem. Zákon v takovém případě počítá s podstatně vyšší trestní sazbou, která může dosáhnout až osmi let vězení.
Obhajoba s tímto přístupem nesouhlasí a upozorňuje, že ne každá potyčka při útěku znamená úmysl někoho zastrašit nebo umlčet. Podle obhájců často jde o chaotickou reakci v afektu, nikoli o promyšlený nátlak.
Rozdílné pohledy ukazuje právě případ 30letého muže z Jihlavy. Od konce roku 2024 do loňského února opakovaně kradl v obchodech a drogeriích. Odnášel si parfémy, oblečení, prací prostředky i elektroniku. V jednom případě dokonce z restaurace odnesl celý automat na hračky. Muž taky nenastoupil do vězení a policie ho dopadla až po několika měsících.
Zlom nastal při krádeži v supermarketu. Ostraha ho přistihla při činu a při pokusu o útěk se zloděj s pracovníkem ostrahy strkal a z místa utekl ještě před příjezdem policie. Okresní soud uložil trest 20 měsíců vězení a přiklonil se k přísnějšímu výkladu zákona. Vyhodnotil tedy násilný útěk jako nátlak na svědka krádeže.
Odvolací soud v Brně už v minulosti v podobné věci přísnější posouzení zrušil. Právě rozdílné verdikty nižších soudů přivedly nynější případ až k Nejvyššímu soudu. Ten nyní řeší dovolání státního zástupce i obhajoby. Rozhodnutí může ovlivnit praxi soudů v celé republice. Výsledek napoví, kde přesně leží hranice mezi krádeží s útěkem a násilným jednáním.
