Po odumření jasanů a olší, které napadly patogenní houby, začalo území v údolí Robečského potoka zarůstat náletovými dřevinami a plevelnými rostlinami. Kozy tam nahrazují klasickou seč, která by byla v podmáčeném a těžko přístupném terénu náročná.
„V tomhle údolí by možná nikdo pastvu nečekal. Dali jsme jí přednost před klasickou sečí proto, že odklízení posečené biomasy by bylo technicky i finančně náročné. Kozy tento problém řeší jednoduše – nechtěnou vegetaci prostě spasou. Je to efektivnější, šetrnější a ve výsledku i levnější způsob než tradiční zásahy,“ vysvětluje Martin Koláš z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Stádo šesti až deseti koz z nedaleké biofarmy se pase na ploše o rozloze asi 0,3 hektaru mezi potokem a turistickým chodníkem několikrát týdně pod dohledem chovatelů. Na noc se vrací na farmu. Pokud počasí dovolí, experiment potrvá do konce října. Podle Koláše by mohl ukázat novou cestu, jak uchovat přírodu v její původní podobě co možná nejšetrnější cestou.
