Zaměstnanci domovů pro lidi s demenci často omezují volný pohyb klientů, ti se tak kvůli zamčeným dveřím třeba nedostanou na vzduch. Problémem je i nedostatek personálu, nerespektování soukromí anebo léky podávané potají a skryté třeba v jídle nebo pití.
Stejně tak ombudsman odhalil chyby v souvislosti s prevencí podvýživy nebo v komunikaci personálu s klienty. „Péče o člověka s demencí je specifická. Personál musí vycházet z odborných poznatků o onemocnění a brát ohled na to, v jakém stadiu nemoci se dotyčný nachází. Intuitivní a neodborný přístup může přímo zhoršovat obtíže klienta nebo mu dokonce působit utrpení. V aktuálně ukončené sérii návštěv jsme se s kolegy zaměřili právě na zařízení poskytující péči lidem se syndromem demence. Chtěli jsme ověřit, jak s touto skupinou klientů v zařízeních pracují, a upozornit na možná rizika,“ popsal zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Největší problémy se objevily v Domově pro seniory v Řasnici. Zaměstnanci se ke klientům chovají jako k malým dětem. Určují například, kdy smí vycházet ven nebo kolik cigaret za den mohou vykouřit. Personál v některých případech přebírá rozhodování za klienta a zneužívá jej s cílem ovlivnit jeho chování. V zápisech stojí třeba: "Byl šikovný a cvičil. Za odměnu mohl kouřit." Nebo: "Líný jako obvykle, bez cigarety večer." „Jedla naschvál i jídlo u jiného stolu.“ „Kradla dobroty personálu. Hledala něco na chodbě? Drzá.“
I když se zařízení zaměřuje na německou klientelu, plynně německy hovoří pouze ředitelka zařízení, sociální pracovník a jedna pracovnice v přímé péči. Ostatní personál hovoří s klienty pouze pomocí častých frází a klíčových slov, například schlafen, essen, Tabletten. Personál vysvětlil, že se snaží dorozumět s klienty především tak, že hovoří pomalu a dané fráze opakují. K ověřování toho, zda klient porozuměl, nedochází. Personál následně postupuje intuitivně podle toho, co vypozoruje z mimiky a gest klienta. Problémem bylo i nerespektování soukromí při osobní hygieně.
Pracovníci Kanceláře ombudsmana zjistili v Řasnici zásadní nedostatky a špatné zacházení, které nabourává lidskou důstojnost. Ombudsman následně vydal 47 opatření k nápravě.
V domově pro seniory v Čenkově byl problémem především volný pohyb pacientů. Všechny východy z budovy jsou stále zamčené včetně terasy.
V zařízení sociální péče v Chocni se zase pracovníci úřadu ombudsmana setkali s rizikovou přípravou a podáváním léků. Nepřípustné pro ně bylo zejména skryté podávání léků v jídle nebo nápojích.
Při prohlídkách domovů se speciální péčí pracovníky Kanceláře ombudsmana zajímalo především celkové prostředí, celodenní náplň klientů a jak dlouhou dobu tráví na čerstvém vzduchu. Stejně tak zjišťovali úroveň zdravotní péče a jednání s klienty. V tomto případě šlo především o zjišťování, jestli personál domovů zachovává důstojnost klientů při hygieně, úpravě zevnějšku nebo výběru oděvu.
Jedním z nejrizikovějších pochybení však bývá zanedbání pestré a dostatečné stravy klientů s demencí. Podvýživa je u těchto lidí běžnou záležitostí a zároveň je velmi nebezpečná. „Téměř vždy jsme doporučovali věnovat větší pozornost prevenci podvýživy, kterou jsou lidé s demencí mimořádně ohroženi. Obdobně často jsme doporučovali, aby zařízení upustila od plošného přístupu v oblasti volného pohybu. U každého klienta musí personál individuálně vyhodnotit, zda se zvládne samostatně bezpečně pohybovat mimo zařízení,“ shrnul Schorm.