Ve zbytcích německé Třetí říše zavládl přesně před 80 let smutek, protože padl ten, o němž se soudilo, že bude žít věčně. Adolf Hitler 30. dubna 1945, deset dní po svých 56. narozeninách, spáchal sebevraždu, spolu se svou dlouholetou milenkou Evou Braunovou, kterou krátce předtím pojal za svou manželku. Tím byl osud nacistického Německa definitivně zpečetěn, protože Hitlerův nástupce Karl Dönitz byl vybrán proto, aby se spojenci dohodl podmínky míru. Bylo totiž jasné, že s takovými nacistrickými esy jako Herman Görring, Joseph Goebbels či Martin Bormann, Sověti, Britové ani Američané jednat nebudou.
Konec války se nezadržitelně blížil a došlo by k němu, i kdyby Vůdce zůstal naživu. V ten samý den totiž sovětská armáda osvobodila severomoravskou metropoli Ostravu, kde se ještě odehrály tuhé boje mezi německou armádou na jedné straně a sovětskou a rumunskou na straně druhé.
Téhož dne se britský premiér Winston Churchill obrátil na nového amerického prezidenta Harryho Trumana s žádostí, aby Prahu osvobodily armády západních mocností, které do Čech postupovaly od západu. Truman však tuto variantu zavrhl s tím, že konečnou operaci v Praze už má připravenou sovětská armáda. Churchill se tentokrát podvolil.
