Konec uhlí? Morava doly likviduje, Sokolovsko plánuje větší těžbu
Energetická mapa Česka nabízí v posledních měsících zvláštní kontrast. Zatímco některé bývalé hornické regiony postupně zavírají šachty a připravují jejich zatopení, jinde se uhlí znovu dostává do hry. Nejnověji na to upozornila Sokolovská uhelná, která kvůli drahému plynu plánuje zvýšit letošní těžbu hnědého uhlí až o půl milionu tun nad původní plán.
26. března 2026 v 20:58
Podle předběžných odhadů chtěla společnost letos vytěžit asi 1,7 milionu tun uhlí, nové propočty ale počítají s výrazně vyšším objemem. Důvodem stojí prudké zdražení zemního plynu, které souvisí s napětím a konflikty na Blízkém východě. Výroba tepla z plynu kvůli tomu zdražila zhruba o 300 korun na gigajoul. Uhlí tak pro energetiky znovu představuje jistější a stabilnější zdroj, i když ještě před pár lety plánovali postupný útlum těžby.
Návrat k uhlí ale není jednoduchý. Firma v posledních letech omezovala provoz a propustila zhruba 250 zaměstnanců. Těžba zároveň přešla z nepřetržitého provozu na dvanáctihodinové směny. Pokud se plán na vyšší produkci potvrdí, podnik možná znovu osloví část bývalých pracovníků. Současné zásoby uhlí by podle odhadů měly vydržet přibližně do roku 2030 až 2032, kdy má region definitivně přejít na jiné zdroje energie.
Do toho však přichází paradoxní obrázek z jiných částí republiky. Například na severu Čech či Moravy horníci místo těžby připravují doly na definitivní konec. V hnědouhelném dole ČSA na Mostecku už pracovníci zahájili přípravy na zatopení jámy poté, co těžba skončila a stovky zaměstnanců přišly o práci. Přitom pod zemí je ještě víc uhlí, než se stihlo vytěžit od konce 18. století.
