Podle ministerstva školství mají odklady cílit jen na děti s vážným zdravotním omezením. Učitelé a ředitelé ale varují, že zrušení přípravných tříd zkomplikuje start školní docházky zejména dětem ze sociálně slabého prostředí a může prohloubit rozdíly mezi žáky.
V přípravných třídách dnes učitelé dohánějí to, co dítě nenaučili rodiče nebo školka, od hygienických a komunikačních návyků až třeba po držení tužky. Podle ředitelů škol jde často o jedinou šanci, jak dítě na školu připravit.
Ministerstvo školství argumentuje, že přípravné třídy nejsou systémovým řešením, v některých krajích totiž neexistuje ani jediná. Dětem s odkladem má nově pomáhat individuální vzdělávací plán ve školce a asistent pedagoga v první třídě.
Kritici však upozorňují, že řada dětí do školky vůbec nechodí, protože je rodiče například omlouvají z důvodů dlouhodobé nemoci. Pro splnění povinného školkového roku totiž stačí, aby dítě bylo ve školce přihlášené, rozsáhlá absence mu automaticky nezajistí odklad povinné školní docházky a opakování předškolního roku. Problém se pak přesouvá na základní školu, která bude často odkázaná na pomoc asistentů. Jenže například malotřídky na asistenta nemají šanci dosáhnout.
Už od září příštího roku dovolí zákon odklad jen dětem s dlouhodobým závažným onemocněním nebo středně těžkým až hlubokým mentálním postižením, a to pouze po doporučení specialisty a poradny. Běžná školní nezralost už nebude stačit. Podmínky jsou tak přísné, že jsou prý téměř nesplnitelné. V České republice totiž odklady rodiče často zneužívali například kvůli oddálení dojíždění nebo prodloužení dětství svých potomků. Mnohé z takových dětí do přípravných tříd nechodily.
Podle odborníků ale jejich zrušení přípravek zapříčiní, že rodiče začnou vyhledávat školy, do kterých nechodí děti, které by přípravky potřebovaly, aby jejich potomky nezdržovaly ve výuce. Poroste tak poptávka po soukromých či segregovaných třídách.
Ministerstvo i proto plánuje provést rozsáhlý výzkum, který má navrhnout, jak přípravné třídy nahradit.
