Akce K namířená proti klášterům a mužským řeholním řádům se ještě ani nerozběhla a na stole už byl plán i na likvidaci ženských řeholních řádů. Tím mělo vyvrcholit tažení československé komunistické moci proti katolické církvi. Plán na likvidaci ženských katolických řádů přinesl na Ústřední výbor KSČ tehdejší ministr spravedlnosti Alexej Čepička 17. března 1950, přesně před třiasedmdesáti lety. Jeho návrh působil jako rozbuška, která nejen uspíšila spuštění Akce K, ale uvedla do chodu i samotný útok proti řeholnicím, tedy akci Ř.
Schválit likvidaci ženských řeholních řádů trvalo Ústřednímu výboru KSČ přesně měsíc. Ještě předtím ale začínaly podpůrné akce jako přemisťování řeholnic z místa na místo. V polovině července 1950 už začala armáda zabírat objekty, které dosud patřily řeholním řádům. Do konce roku pak musely dva tisíce příslušnic řádů na jiná pracovní místa, nejčastěji v textilním průmyslu a v tehdejších Jednotných zemědělských družstvech. Majetek řádů v hodnotě 475 milionů korun zabavil stát. Po smrti Josifa Stalina a Klementa Gottwalda v roce 1953 sice samotné řeholnice zkoušely proti komunistickým praktikám protestovat, výsledkem ale byly jen další represe státní moci. Politické procesy, které poté následovaly, už jen dokonaly zničení řádů.
