Vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích propojili modely rozšíření invazních druhů s makroekonomickými a environmentálními projekcemi a spočítali, že dosud známé náklady spojené s těmito druhy jsou podle aktuálních databází podhodnocené o víc něž 1 600 procent.
Na invazní druhy živočichů a rostlin za posledních 60 let nejvíce doplatila Evropa. Odhaduje se, že zaplatila zhruba 1.58 biliónu dolarů. to je asi 35 bilionů korun. Výdaje českého státního rozpočtu jsou letos 2,3 biliónu korun. Za Evropu se řadí Severní Amerika, kterou následuje Asie. Nejvíce stojí invazní rostliny, například komule Davidova, vodní hyacint nebo zakucelka, které škodí úrodě a zemědělci tak musí likvidovat obrovské škody. Za posledních 60 let se náklady spojené s těmito rostlinami vyšplhaly na 926 miliard dolarů. To je srovnatelná částka například s globálními výdaji na extrémní projevy počasí způsobené klimatickou změnou.
Biologické invaze představují globální hrozbu pro biodiverzitu i ekonomiku a podílejí se na 60 procentech zaznamenaných celosvětových vyhynutí různých druhů.
Co jsou invazní druhy?
Invazní druhy rostlin a živočichů jsou nepůvodní, tedy cizí druhy, které byly zavlečené nebo záměrně přivezené do nového prostředí například z jiného kontinentu, a začaly se rychle šířit na úkor místních druhů. Často ohrožují původní ekosystémy, biodiverzitu i hospodářství.
Biologické invaze představují závažnou globální hrozbu pro biodiverzitu i ekonomiku. Zároveň se podílejí na 60 procentech zaznamenaných celosvětových vyhynutí různých druhů. Například norek americký téměř vyhubil norka evropského, sumeček černý zase výrazně ohrožuje skokana skřehotavého. A kočka domácí na Novém Zélandu zcela vyhubila desítky druhů ptáků a malých savců. Takových příkladů najdeme v Evropě i ve světě nespočet.
Vědci proto apelují, aby se vytvořily regionálně orientované strategie a politiky, které by zmírnily ekonomické dopady invazních druhů po celém světě. Až společně s tímto výzkumem totiž zjistili, že odhadované ekonomické dopady těchto druhů silně podhodnotili, a to o více než 1 600 procent.