Španělsko se po pandemii zotavilo překvapivě dobře: těží z cestovního ruchu, evropských fondů i vyšších veřejných výdajů. Přesto experti upozorňují, že klimatické dopady představují pro ekonomiku stále větší zátěž. Prudké záplavy, častější sucha, vlny veder i požáry patří k nejvážnějším rizikům a každoročně si vybírají vyšší lidskou i finanční daň.
Jen v roce 2025 způsobily extrémní jevy škody ve výši 12,2 miliardy eur. Do roku 2029 mohou podle odhadů vystoupat až na 34,8 miliardy. Záplavy patří k nejničivějším projevům – stačí připomenout bouři Alice, která ochromila dopravu na pobřeží, nebo loňské katastrofální přívalové deště ve Valencii, kde zahynulo 229 lidí.
Vedra a sucha pak zasahují města, snižují produktivitu a zvyšují zdravotní rizika. Léto 2025 bylo nejteplejší v historii měření, s průměrnou teplotou 24,2 stupně. V Jerez de la Frontera vystoupala teplota až na 45,8 stupně. Kombinace horka a větru vytvořila podmínky pro ničivé požáry, které letos spálily přes 380 tisíc hektarů půdy a připravily o život nejméně osm lidí.
Vědci varují, že podmínky podporující požáry jsou nyní asi čtyřicetkrát častější a třicet procent intenzivnější než ve světě bez klimatické změny. S každým dalším zlomkem stupně bude riziko rozsáhlých požárů dále růst.
Španělsko přesto dosáhlo výrazného pokroku v obnovitelné energetice – solární a větrné zdroje tvoří více než polovinu roční výroby elektřiny. Do roku 2030 však poptávka po energii poroste o více než čtyřicet procent a země tak musí urychlit investice do přenosové sítě, zásobníků i propojení. Problémem zůstávají emise z dopravy, které tvoří třetinu celkové uhlíkové stopy a dál rostou kvůli vyššímu počtu aut.
Zpráva OECD proto vyzývá k rychlejšímu posilování klimatické odolnosti a chytrým investicím do infrastruktury. Jen tak může Španělsko svou „odolnou“ ekonomiku ubránit před stále silnějšími dopady klimatické krize.
