Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejnila alarmující zprávu. Klimatická změna se údajně zrychluje a některé dopady už budou nevratné po staletí. Rok 2024 byl nejteplejším v historii, hladiny skleníkových plynů i moří dosáhly rekordních hodnot.
Podle zprávy, sestavené na základě dat ze 101 zemí, průměrná teplota v roce 2024 překročila předindustriální úroveň o více než 1,5 °C. To je hranice, jejíž překročení může mít katastrofální následky. Každý rok od roku 2015 se zároveň řadí mezi deset nejteplejších v historii. Hlavním viníkem je pokračující růst emisí skleníkových plynů, přičemž El Niño sehrálo jen menší roli.
Koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v roce 2023 opět vzrostly a překonaly všechny dosavadní rekordy. Více než 90 % tepla zadrženého těmito plyny pohlcují oceány, které se ohřívají již osmým rokem v řadě. To vede k odumírání korálů, narušení mořských ekosystémů a rychlejšímu zvyšování hladin moří. Růst hladiny moří se za posledních deset let více než zdvojnásobil a ohrožuje pobřežní oblasti po celém světě.
Ledovce a polární oblasti se rozpouštějí alarmujícím tempem. Mezi lety 2021 a 2024 došlo k největším úbytkům ledovcové hmoty v historii měření. Arktický mořský led v září 2024 dosáhl sedmé nejnižší hodnoty v historii satelitního sledování. Antarktický led se už třetí rok po sobě drží na rekordně nízké úrovni.
Extrémní počasí v roce 2024 přineslo katastrofální hurikány, záplavy i požáry. Hurikány v USA si vyžádaly stovky obětí a škody za desítky miliard dolarů. Povodně v Brazílii připravily o domov 420 000 lidí, zatímco v západní Africe voda zničila přes 639 000 obydlí. Počet klimatických uprchlíků dosáhl nejvyšší úrovně za posledních 16 let.
Přesto vědci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Rychlé snižování emisí a rozvoj obnovitelných zdrojů energie mohou pomoci zmírnit nejhorší dopady klimatických změn.
